Přírodě blízké lesnictví

Disturbance (narušení) je pojem, kterým v ekologii společenstev označujeme událost, která odstraní organismy, spontánně nebo uměle, a vytváří tak prostor pro kolonizaci jedinci stejného nebo jiného druhu. Narušení pak se změněným prostředím vyvolává na nový ekosystém jednak nepříznivé, jednak příznivé vlivy, takže se projevuje i evolučně. Podle mého názoru je nutné stále vysvětlovat, co se děje jak v lesích přírodě bližších, tak přírodních, a porovnávat jejich stav a procesy s lesy hospodářskými.

Největším břemenem lesů střední Evropy jsou nesporně následky vichřic. V pasečných lesích dosahují kalamitní těžby desítky procent celkové těžby, kdežto v lesích výběrných řádově méně. Zdá se, že lesníci to dosud málo berou na vědomí, ačkoliv to je dnes třeba mnoha švýcarským vlastníkům lesa zcela jasné a výběrně hospodaří. Přitom jde o jedinečnou, snad vůbec nejlepší prevenci škod větrem. Proč se to u nás tak přehlíží a vůči výběrnému lesu je tolik chladu? Nemohu proto nepřipomenout přednosti, jimiž výběrný les (dále jen VL) vyniká mimo jiné i v ochraně proti vichřicím.

Zprávy o zalesňování holin bukem čtu často. Dokonce v tak renomovaných odborných časopisech jako je Lesnická práce a Lesu zdar. Vždy jsou bez odmítavého komentáře vydavatele. Ekologického lesníka z toho mrazí v zádech. Zdaleka nejde o malichernou věc, specialitu věčně rebelujících lesníků, sentimentalistů hledících bláznivě „daleko dopředu“. Ale nepředbíhejme.

Dnes každému vzdělanému lesníkovi netřeba vysvětlovat podstatu sukcese. Většina však o ní ví jen teoreticky, ačkoliv kolem jejích viditelných projevů chodíme v lesích denně. Nevzpomínám si, že bych kdy v naší literatuře četl o vědeckém šetření o sukcesi v ČR, kromě práce autorů PRACH - PYŠEK (1998) /1/. Proto jsem s potěšením uvítal zprávu z kolokvia o zkušenostech se zalesňováním kalamitních holin po vichřicích „Vivian“ a „Wiebke“ (1990) v SRN, a mezi tím i informaci o vědeckém šetření o sukcesi /2/, aby mohla být využita na kalamitních holinách po vichřici „Lothar“ z 26.12. 1999.

Bouřlivá diskuse o NP Šumava nutí hledat argumenty a podněcuje výzkum. Některé poznatky z vývoje přirozených smrčin nasvědčují tomu, že je třeba pozměnit i pohled na vývojové cykly ve smrkovém horském lese. Dosud byl poměrně zjednodušeně rozlišován tzv. malý a velký vývojový cyklus. Tak jednoduché to však není.