Poslední komentáře

Dobrý den, pane Kychte,
pokud byste chtěl, mohu pomoci radou, pokud samozřejmě budu vědět. Jsem z Trutnova a lesnictví je již nějaký pátek mým oborem včetně přírodě blízkého lesnictví. Nabízím kontakt: vjansa@krnap.cz.
S pozdravem Václav Jansa

Pane Kychote, prosím, pošlete mi kontakt na moji adresu, kterou najdete v sekci Kontakty, nebo mi zavolejte. Rád bych Vám odpověděl mimo veřejnou diskusi. Ve vašem okolí mám známého kolegu, který Vám dobře poradí.
Zdraví
Milan Košulič

Divím se, že za více jak půldruhého roku nikdo nevyužil možnosti k diskusi ke knize – tak se trochu stydím, že bych měl začínat diskusi zrovna já, jako laik, když se jedná o odbornou literaturu v oblasti, ve které nejsem náležitě vzdělán.

Jsem "hloupý" majitel malého (8 ha) lesa v podkrkonoší , ke všemu ještě pražák. Zdědil jsem ho v 70-tých letech po dědovi, antikomunistovi, zaplatili jsme daně, ale uživatelem byl "socialistický stát". Teprve novela zákona o půdě na začátku 90-tých let mi konečně umožnila začít hospodařit ve vlastním lese. V prvotním nadšení jsem se těšil, jak to "komunistům konečně ukážu" – ale po více jak dvaceti letech se cítím stále bezradně. Ti tzv. "odborní lesní hospodáři", se kterými jsem se měl v uplynulých dvaceti letech o všem radit, neznali nic jiného, než koukat do tabulek a podle nich sázet a kosit lány smrkových monokultur. Těžko nalézt někoho, komu by zůstal alespoň kousek "selského rozumu".

A tak bloumám těch 20 let po vlastním lese, vím, že bych s ním měl "něco" dělat – a než něco udělat blbě, tak raději nedělám skoro nic a jen tiše doufám, že "příroda si s tím nějak poradí" – a snažím se nějak odpozorovat, jak si s tím radí – trochu jinak, než mi doposud radili všichni ostatní lidé.

A tak jsem zajásal, že konečně vyšla kniha od někoho, kdo má trošku jiný názor, než který jsem dosud od svých "odborných hosporářů" slyšel. Koupil jsem si ji – shodou okolností – zrovna na Velký pátek. Ale prokousat se skrz ní, tou lesnickou hantýrkou, která je mi cizí, těmi všelijakými sečemi – to není lehké. A tak jsem dlouho váhal, jestli se vůbec odvážit vstoupit do téhle odborné diskuse.

Jsem rád, že zároveň s knihou Vašeho pana otce jsem si koupil v Academii (máte na Webu chybu, není to Václavské nám. 2, ale 34) i útlou knížku pana Waltera Ammona "Výběrný princip v lesním hospodářství". Ta se mi – i jako laikovi – daleko lépe četla. Ale v obou knihách tuším, že v nich je něco, k čemu těch 20 let jen velmi pomalu docházím svým vlastním mudrováním. Je to malý les, jaký před sto lety sázeli sedláci pro vlastní potřebu – a tak se na to snažím nějak přijít "selským rozumem".

Toto je dost malý prostor na nějakou sáhodelší diskusi. Rád bych se s někým bavil i o svém vlastním lese, kdo by mi mohl poradit, jak v takovém konkrétním případě aplikovat výsledký výzkumu Vašeho pana otce. Proto jsem se rozhodnul založit o něm stránku na Wikiverzitě Uživatel:Kychot/drvoštěp.

Rovněž o diskutované knize Vašeho pana otce jsem tam založil stránku Milan Košulič st.: Cesta k přírodě blízkému hospodářskému lesu, kam si v budoucnu chci dělat i výpisky z té knihy, abych se v tom trochu orientoval – pokud ám to nevadí.

Tak snad pro začátek diskuse to už stačí, příště se snad už dostaneme ke konkrétnějším věcem. Zdravím Vás ze svého lesa – z notebooku, připojeného na autobaterii a anténou na Internet.

Chudák manželka, mezitím sází buky na místech, kde předtím řádil kůrovec v těch našich zděděných smrkových monokulturách. Myslel jsem, že v té knize najdu nějaké konkrétní rady, kam a jak to sázet – možná tam ty rady někde schované jsou, ale to bych musel nejdřív nastudovat všechny ty lesní "hospodářské soubory" a nevím co ještě. Chápu, že pro to také lesníci studují pět let vysokou školu, aby se té hantýrce naučili.

Trochu mi pořád chybí nějaká knížka pro nás, lesnicky nestudované, abychom ty své lesy mohli pěstovat trochu jinak, než se u nás dělalo v minulých sto letech. Zatím to ale vypadá tak, že se jedná spíš o diskuse a dohady mezi špičkovými odborníky, kteří se pořádně ani nedohodnou sami mezi sebou, jak by se ty lesy vlastně měly dál pěstovat a hlavně, jak to zařídit, když stále žijeme mezi stejnověkými monokulturami.

Dostal jsem otázku, zda neznám lesníky hospodařící s borovicí v dlouhodobém zástinu na přirozených borových stanovištích (CHS 13). Jelikož neznám, ptám se zde. Tuším, že by se něco dalo najít v Městských lesích Hradce Králové a hlavně na třeboňsku kolem státní hranice. Tam jsem viděl v bývalém hraničním pásmu borovici v téměř výběrné struktuře smíchanou se SM, JD, MD, DB...

Informace o demonstračním objektu Smolnícka Osada najdete na stránkách Pro Silva Slovakia. Milan Košulič

Smolník na Slovensku. Lasník v dôchodku Alcnauer

Pro zájemce o starší knihy (nejen) o lesnictví je možné použít výborný nástroj http://books.google.com Velký objem knih je již zpracovaný a uložený na Internetu. Příklad: zadejte http://books.google.com a do pole hledat knihu například: Der patriotische Forstmann a zobrazí se kniha v plném znění z roku 1805. Přímý link zde: http://books.google.com/books?id=KYU7AAAAcAAJ&printsec=frontcover&hl=cs#... P.S. Pravda, nevím, jestli je to o lesnictví, ale v překladu to vycházelo jako vlastenecký lesník.

Vážený pane inženýre,

děkuji Vám na odkaz na Lesnickou práci z roku 2001/4 a za článek Smrk jako pomocná dřevina http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1280/87/ . Samozřejmě velice děkuji i za tento článek a za článek Zalesňování holin jinak http://prirozenelesy.cz/node/28, v tomto odborném serveru, velice mne to inspirovalo. Pročtením těchto tří článků jsem získal, dá se říci, ucelený obraz, jak postupovat a co nejrychleji dostat jedle, buk a další cenné listnáče pod přípravné dřeviny. Plánujeme zalesnit dlouhodobě neobhospodařovanou zemědělskou půdu, v současné době pastvinu. Jedná se o pozemek velikosti přibližně 1,071225 ha, ve svahu se západním sklonem, projektovaná délka oplocenky 414 metrů. PLO 16, Českomoravská vrchovina, nadmořská výška 575-605 metrů nad mořem.

Dále do monokulturního smrkového lesa (stáří 45 let), poškozeného kůrovcem začlením ony Vámi zmiňované (v článku SMRK JAKO POMOCNÁ DŘEVINA) MZD podsadby, nejprve využitím smrkového náletu z blízkého okolí a poté vnesu i sem jedli a buk, i když o buku se v článku zmiňujete, že moc neprospíval v zástinu. Vzniknou zde i kotlíky pro dorost, protože kůrovec jaksi řádil a je potřeba kulatinu vyřezat, než na jaro brouk vylétne.

Poté, až přidané smrky povyrostou, začlením i sazenice stinného tisu, pěstovaného již několik let generativně. Negativním zjištěním u tisu bylo, že na tuto dřevinu nelze použít repelentní přípravek Aversol. Terminál 6 leté sazenice tisu byl po aplikaci Aversolu "dočista spálen" i když ostatní kleny, lípy, jedle a buky v okolí, aplikované ve stejné době stejným způsobem, zdárně odrůstají. Proto chci prosím doporučit chránit tis pouze mechanickými oplůtky či jedlovníky a případného použití chemie se u tisu vyvarovat. Nevím, jak jsou na tom jiné repelenty, ale na tis je již nebudu zkoušet. Snad někdo přidá svoji zkušenost.
Děkuji, Karel Kuběna

Poslednímu odstavci vůbec nerozumím. Pojem eutrofizace ničemu neslouží. Jde ovlivnit? No jasně, třeba když vyklopíte valník hnoje do rybníka, tak ho eutrofizujete.
Nejsem chemik, ale nárůst koncentarace oxidu dusíku souvisí s nárůstem automobilové dopravy, dále s hnojením polí atd.
Informace z osobního jednání jsou k ničemu. Je třeba je publikovat. Pokud to někdo nechce udělat, je to vždy pochybné a podezřelé. Nikdo mlčet nemusí.
Jen k těm diskusím na silvariu, nedávno jsem to tam trochu provětral, součástí toho byly různé skryté věci, kterými jsem si ty lidi trošku prověřil. Nechali se nachytat, víc než jsem doufal. Nyní už tam přispívat nemusím.

"Je to o osobním jednání s lidmi". Tatové informace jsou k ničemu.

V tomhle se neshodneme, Petře Filippove. Pro mě jsou osobní jednání s lidmi maximálně důležitá, navedou člověka na jádro pudla. V tý školce v Nové Peci provádí měření už mnoho let nezávislá rakouská firma. Lesáci odtamtud asi o tom nemohou mnoho mluvit. Asi ze stejných důvodů, kvůli kterým musejjí "mlčet" i lesáci z Národního parku Šumava. Já po tom pátrat nebudu, nejsem chemik. Eutrofizace Lipna je patrná už mnoho let. Možná 10 let????
To jen odhaduju podle koupání, řas a sinic.
Ale v posledních letech je stále vyšší a vyšší. O tom už jsou také nějaká měření. Možná by na to mohl odpovědět Výzkumný ústav vodohospodářský.

Ing. Košulič tu má dobré odkazy a zajímavé články, tak kvůli nim sem občas chodím. A je to dobrý web, vážím si i toho, že nejsou mazány "nactiutrhačské" příspěvky.

Ještě by bylo dobré zamyslet se, k čemu slouží pojem eutrofizace. Je to jen ekologický strašák či zaklínadlo? Nebo jde o něco, co lze antropogenně ovlivnit? Pokud ano, jak?

Jitka Marková

"Je to o osobním jednání s lidmi". Tatové informace jsou k ničemu. Abychom se o tom mohli hodnověrně bavit, tak je třeba to publikovat. Že se změní odtokové i jiné poměry po uschnutí stromového patra smrčiny je jasné. Je ale i jasné, že různé eroze, hrozby povodní atd. jsou některými lidmi úmyslně zveličovány, a to ze 2. důvodů, jednak dnes to je jako (dost špatný) argument proti tzv. nezasahovačům, nebo jinde je to zas kvůli prosazování některých věcí, které se někomu hodí (příkladem třeba výsadba kleče v Jeseníkách).
Je taky jasné, že eutrofizace a nárůst dusíku v přírodě je projevem poslední doby. A to nejen na Šumavě ale v celé střední Evropě. Šumava je ještě relativně oligotrofní krajina. Je tedy potřeba mít v ruce důkaz, že nárůst dusíku na jisté loklaitě je způsoben uschnutím smrčin někde jinde. Doporovodný důkaz je třeba měření odtokových poměrů na nějakém potoku v závislosti na srážkách, které třeba dopadnou v oblasti toho suchého lesa. Dobrá by byla řada měření třeba od roku 1970 dodnes, kdy by bylo srovnání, jak to bylo předtím a potom.
Petr Filippov

Odkaz není. Je to o osobním jednání s lidmi, kteří mají na starosti školku v Nové Peci. Ti Vám řeknou více. Podobné informace má i Ing. Vicena.
Je logické, že odplavování živin, dusíkatých látek, minerálů - je u jakkoli poškozeného lesa vyšší, než u lesa, který je schopen je zadržovat. Je jasné, že vyšší odtoky z těchto oblastí musejí vést nejen k vyššímu odplavování , alei i k četnějším povodním. Eurotofizace vod z vodních zdrojů sbírajícíh vodu ze suchých lesů Plešného jezera a suchých lesů či holin kolem Schwarzenebrského kanálu - je i logicky nezpochybnitelná.

A představte si, že v takto eutrofizovaných vodách se má dařit například perlorodce. Ačkoli je to parazit. nenalézá zde ani pstruha potočného , na němž parazituje. Vysvětlení mají rybáři. Určitě to najdete na netu. Ale tady jsou příčiny zase poněkud jiné.
Jitka Marková

Ono dusíku je čím dál více a není to jen na Šumavě. Eroze v suchém lese, horské smrčině je podobná jako eroze na louce v téže oblasti. Paní doktorka navíc neuvádí, jestli je nějak dokázáno, zda třeba více dusíku v Lipně souvisí se suchým lesem někde ve vrcholových oblastech Šumavy. Největší eroze probíhá tam, kde je povrch půdy narušen, což se děje například cestami, taháním klád atd. Je to sice na dlouhé povídání, ale krize smrčin tady už pár desítek je, má více příčin. Na Šumavu dorazila později než do jiných pohoří. Lesnickými zásahy se dá jen zbrzdit, roztáhnout do desítek let, ale ve výsledku je to horší než ta kratší krize. V jiných pohořích, jako třeba Krkonoše, měli lesníci volnou ruku. Tak si to může každý porovnat. S jedním rozdílem, a to tím, že na Šumavě chybí extrémní smrčiny při hranici lesa, které ačkoliv dostávají nejvíce zabrat (i od imisí), tak jsou nejodolnější. Je dobré se zamyslet proč.
Jinak nějaké fotky, z nichž některé jste už asi viděli jsou zde: http://pedrof.rajce.idnes.cz/
Petr Filippov

Každý už ví, jak moc nemáte ráda duháče, nemusíte tím zaplevelovat i tento web, prosím.
Eutrofizace povrchových vod je problém všude. Samozřejmě že při odvozu dřeva se odváží i živiny, což má v bilanci živin v ekosystému význam a může to ovlivnit eutrofizaci odtékající vody. Na druhou stranu mrtvé trouchnivějící dřevo odtok zpomaluje. Jak se v uvedené studii vypořádali např. s porovnáním vlivu atmosférické depozice a ponechání mrtvých stromů na místě, na to jsem zvědav. Nestačí jenom změřit, že eutrofizace se zvyšuje. Jen tu studii nemohu nikde najít. Pošlete prosím odkaz.
Košulič

Už jsem dlouho na těchto stránkách nebyla, necítím se býti odborníkem, ale nemyslím si, že holina je nějak diametrálně odlišná od plantáží souší. I lesáci říkají, že rozpad - činí ze suchého lesa po 15 letech obvyklou holinu.
K erozi. Mohla by Vás zajímat studie lesáků z Nové Pece, kteří napájejí školku v Nové peci vodou ze Schwarzenberského kanálu, jenž jak víte, sbíra vodu z území kolem Plešného jezera. Jak jistě také víte, tady se nezasahovali a Vaši přátelé se tu za peníze Rakušáků věšeli na tehdy ještě chundelaté smrčky na Trojmezné. A co se neděje: tu náhle najednou stoupá koncentrace dusíkatých sloučenin v napájecím jezírku. Měřeno nezávislou rakouskou laboratoří!!!!!!!
Stoupá už teď. Jak tomu bude za rok a několik let, až eroze na území souší bude ještě výraznější?????
Kupodivu - je zaznamenávána i rostoucí eutrofizace vody Lipenského jezera!!!!! Tam se také vlévají toky s postižených oblastí. Chcete snad tvrdit, že erose v bezzásahových zónách neprobíhá?????Ale probíhá, pane inženýre.
A plantáže souší jsou jen přechodným stadiem k pasekám a holinám, které v nadmořské výšce nad 1000 metrů - samovolným vývojem se zalesní - ani možná ne - za několikset let. Všichni lesáci asi studovali na jiné fakultě než Vy, pane inženýre. Ale to, co říkají je velmi logické a podporují to měření, která jsou dosažitelná i pro Vás, pokud o ně budete mít zájem.
Ale chápu, že Hnutí Duha, stejně jako světoví environmentalisté takový zájem nemají, neboť pravda bolí, a to i finančně.
S pozdravem
MUDr.Jitka Marková

Zdravím, hovořit při přechodu na "přírodě blízké hospodaření" o prodloužení doby obmýtí je nepochopení principů přírodě blízkého pěstění lesů. Při přechodu na takovýto způsob hospodaření ztrácí "obmýtí" jako hospodářsko úpravnická veličina svůj smysl a pracuje se s přírůstem, individuální zralostí stromu apod. Proto nemusíte mít žádné obavy z ekonomické újmy, ba právě naopak... (viz. odkaz od p. Košuliče) M. Tuma

Dík za názor.
Pokud Vám dobře rozumím, tak považujete ekonomiku za problém, který zpomaluje přechod na PBL. Podle mě je to jinak. Hospodáři na mnohých nestátních majetcích v Německu a jinde v Evropě (sem tam i u nás) přijali myšlenky PBL právě kvůli tomu, že jim šetří peníze. Tady už není moc o čem diskutovat, je třeba si najít informace a začít věci měnit. "Vědět, moci, chtít", už nevím, kdo to vymyslel, ale je to geniální. Na http://www.hnutiduha.cz/publikace/ekonomicka_analyza_lesy.pdf je studie, která vysvětluje ekonomické výhody PBL.

Zdraví
Milan Košulič

Myslím, že máte pravdu. Skutečně současná lesnická praxe názorně ukazuje netrpělivost ( nebo neznalost ? ) některých lesnických hospodářů. Příkladů typu: "Támhleto zmlazení, podívejte, jak se trápí v tom stínu, jak roste pomalu, má teprve metr výšky, odkácejte porost na ním, odcloníme to, ať má sluníčko..." najdeme řadu.
Samozřejmě, že nelze vše paušalizovat. Opačné příklady se najdou také.
Dle mého názoru problém je v současném zakořeněném způsobu lesnického hospodaření. A to je věc, která se nedá změnit během několika málo let. Celá desetiletí hospodařily generace lesníků podle způsobu "smýtit, zalesnit, smýtit, zelesnit...." Vše bylo a dosud je přesně nastaveno a spočítáno - dřevinná skladba, způsob hospodaření, doba obmýtí atd.
Změnit tento zažitý a léta vštěpovaný způsob hospodaření ze dne na den nelze. Znamenalo by to téměř popřít dosavadní způsob lesnického hospodaření. A to z ekonomických důvodů není zkrátka možné. Třeba u zmiňované jedle a buku by to znamenalo při přírodě blízkému či přírodnímu způsobu hospodaření, že mýtní doba by se pohybovala asi minimálně nad 150 lety, nejspíš ještě více ( za předpokladu, že bychom buk a jedli "drželi" ve stínu alespoň 50 let - což není myslím ani moc ani málo ).
Ekonomický dopad takového způsobu hospodaření by byl zřejmě z dnešního pohledu, kdy je vše ve společnosti měřeno pouze penězi, neúnosný.
Tím nezavrhuji přírodě blízké způsoby hospodaření, jen jsem chtěl naznačit, že v podmínkách dnešní doby je to téma na rozsáhlou odbornou diskuzi. A jak jsem zmínil v úvodu, nelze vše jednoduše paušalizovat, neboť krása lesnictví spočívá mimo jiné i v pestrosti a rozmanitosti.

Ekologie obnovy narušených míst
V. Obnova lesních ekosystémů. Strana 212-215
http://ziva.avcr.cz/?c=1500

Je to milé dílko. Krásné fotky a moudré texty.

Kdysi mi říkal jeden kolega typolog starší generace, proč si myslí, že je dnes tolik bezu v prosvětlených smrčinách a na pasekách: protože se po válce přestalo s čižbou. Nebo: jednou jsem nechal na zahradě hromadu větví z ovocných stromů přes celou zimu, a na jaře jsem byl udiven množstvím "guána" v té hromadě. Myslím, že pokud jde o zmlazování jeřábu, spolupůsobení ptáků a podmínek pro jejich vysedávání se hrubě podceňuje. Když se sejdou podmínky, lehce vznikne situace, kdy množství vzešlých semenáčků a tlak zvěře se "protne" tak, že zmlazení začne masově odrůstat. A pak je to úchvatné.
Na jednom našem revíru se tak sešlo proředění smrčin kůrovcem a václavkou, masová příprava půdy v ředinách a na holinách, tlak revírníka na snížení stavů srnčí zvěře a přestal mít problém se zalesňováním po kalamitách - hlavní dřevina (zde BO) se mu skoro všude zmlazuje. To v Česku není obvyklé, ale není to nemožné!
Zdraví
M.Košulič

Na väčšine územia Tatier je stav zveri obdobný ako všade inde - teda do veľkej miery navýšený. Ani v Tichej a Kôprovej doline to nie je inak, i keď tu funguje pomerne výrazná regulácia, najmä prostredníctvom vlkov. V auguste sme našli pri potoku strhnutú jelenicu na ktorej sa kŕmil trojročný medveď :) . Ohryz jarabín je vidieť aj tu ale väčšinou len v rámci stojacich kalamít. V rámci vetrom vyvrátených plôch je to samozrejme iné.
.
Mňa najmä zarazila obrovská miera zmladenia jarabiny v kontexte pôvodu semien. Je pravda, že v rámci hornej hranice lesa sú rozsiahle porasty jarabiny a teda zdroj je zrejmý, avšak nevedel som si predstaviť, aká veľká populácia plodožravých vtákov by musela byť v TaK, aby dokázala zasemeniť také obrovské územie často vzdialené od zdroja niekoľko km. Predpokadal som, že semená prežívajú v pôde v semennej banke dlhšiu dobu, a teda, že zmladenie je zabezpečené prostredníctvom niekoľkých generácií jarabinového semena. To však kolidovalo s klíčivosťou semien v podmienkach lesných škôlok. Kolega Karol Kaliský mi hovoril o obrovských kŕdľoch drozdov, ktoré na jeseň poletujú po oboch dolinách, avšak ani on si nevedel predstaviť, žeby tieto kŕdle cielene vylučovali práve nad aktuálne vzniknutými kalamitami :)

"Predpokladám, že takáto hustá vrstva jarabín bude v budúcnosti selektovať smrekové zmladenie presne v intenciách prosperovania klimaxových fenotypov smreka (snáď aj jedle)"
Souhlasím! Situaci v Tatrách neznám, ale tak husté zmlazení JR, jaké je na Vašich fotkách, jsem na Šumavě nikde neviděl. I když pod rozpadajícími se porosty a zvlášť na plochách s ponechaným kalamitním dřívím bez zásahu je zmlazení jeřábu mnohem hustší. Souvislý zapojený přípravný porost ale asi ani tam nevytvoří, nicméně skupinky a hloučky ano. Výsledkem v budoucnu může být pestrá směs genotypů smrku aj. klimaxových dřevin, což nebude na škodu. Vůbec pestrost zmlazení co do dřevin i rozměrů a hustoty je pod uschlými porosty podstatně vyšší (ale ne takový koberec, jak je na Vašem snímku), samozřejmě s výškou hustoty a dřevin ubývá. Omezení vlivu zvěře mezi popadanými stromy je evidentní. V tomto ohledu (stavy zvěře) jsou asi na tom Tatry podstatně líp, nebo se mýlím?
Váš blog je mi potěšením, a až pojedete kolem, stavte se:-)

Dnes idem do slovenskej televízie diskutovať na otázku, čo čaká Tatranské lesy a takpovediac som ešte raz nahliadol na Vaše stránky za účelom inšpirácie a potvrdenia si vlastných stanovísk. Vo všeobecnosti musím povedať že Vaše články sú pre mňa veľmi podnetné a bol by som rád, keby názory na pestovanie lesa, ktoré prezentujete, si osvojila čo najširšia lesnícka obec.
.
Rád by som zareagoval na jednu pasáž, ktorú uvádzate v článku o vývojových cykloch lesa: "Přírodní výběr však musí mít dostatečnou intenzitu a trvání. Toho se však nárostům v mrtvém lese nemůže dostat v odpovídajícím rozsahu, protože stupeň zastínění uschlým stromovým patrem rychle klesá. Proto patrně nemůže pod suchým lesem k požadovanému typu přírodního výběru dojít. To znamená, že nakonec pravděpodobně opět převládnou pionýrské genotypy se svými nechvalně známými vlastnostmi vedle těch dobrých (krátký věk, rychlá kulminace růstu, rychlé stárnutí, vyšší náchylnost k nemocem atd.)."
.
Poznám problematiku so stojacou lykožrútovou kalamitou najmä zo situácie v Tichej a Kôprovej doline v Tatrách a musím povedať, že úplne nezodpovedá tomuto scénaru. Je pravda, že zmladenie klimaxovýxh drevín (najmä smreka) je v suchom poraste obrovské, ale kontrastne k situácii napr. na Šumave sa vyvíja v tieni veľmi vitálnej vrstvy pionierskej jarabiny. Je to priam neuveriteľné, ale niekoľko rokov po odumretí porastu dosahuje zmladenie jarabiny neuveriteľné hodnoty, aj keď pred narušením smrekového porastu rástla pod kompaktným smrekovým zápojom len v stopovom množstve. Predpokladám, že takáto hustá vrstva jarabín bude v budúcnosti selektovať smrekové zmladenie presne v intenciách prosperovania klimaxových fenotypov smreka (snáď aj jedle). Nejaké obrázky zo situácie mám zavesené na svojom blogu http://wiezik.blog.sme.sk/clanok.asp?cl=203067&bk=89046 Dávam do pozornosti najmä druhý obrázok, zachytávajúci súčasné zmladenie jarabiny vzniknuté po rozpade smrečiny v roku 2007.
.
S pozdravom a prianím úspechu v ďalšej práci
Michal Wiezik

http://www.vesmir.cz/clanek/lesy-v-globalnim-kolobehu-uhliku

Dobrý den, další zajímavý článek o důležitosti lesů v časopise Vesmír.
Fagusius