Petr Hnitka: Reakce k článku M. Košuliče „Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech“ ze dne 28.2.2009

Na rozdíl od článku téhož autora z dřívější doby, kde se zamýšlí nad variantou odkladu zalesňování a ponechávání nezalesněných ploch holin velikosti do cca 0,01 ha, který mne, přiznávám, trochu vyděsil (protože jsem hodně přesvědčen o zneužitelnosti ve stávajících podmínkách lesního provozu a myslím tak plně postačuje ustanovení § 2 odst. 4), 5) Vyhl. č. 139/2004 Sb.), s tímto článkem bezvýhradně souhlasím, se svým komentářem. Nedílnou součástí každého hospodářství, tedy i přírodě blízkého lesního hospodářství, jsou provozní podmínky.

České lesnictví v evropských souvislostech

Na konferenci České botanické společnosti Diverzita, dynamika a management lesní vegetace v Praze 29. - 30. 11. 2008 zazněla přednáška Josefa Fanty České lesnictví v evropských souvislostech. Se svolením autora ji nabízím v plném znění ke stažení.

Meliorační a zpevňující dřeviny jako problém doby (aneb trochu kritiky neuškodí)

MZD jsou podle autorů článku A. Žourové a J. Konupka v LP IX/09 v současnosti nejen zanedbávaným tématem, ale jejich zavádění je podle mne i hluboce pod geneticko­ ekologickou úrovní jejich významu. A právě k tomu chci říci několik poznámek.

Jak dospět k různověkosti v dnešních smrkových porostech

Různověkost lesa s věkovými rozdíly aspoň 20 – 30 let je snad nejdůležitějším předpokladem jeho odolnosti, a to typu resilience (s pružností jako guma). Resilience je vyšší u mladších stromů a jejich skupin a s rostoucím věkem klesá. Věkové rozdíly v porostu musí být takové, aby se významně zvýšila prostorová členitost, výšková a tloušťková diferenciace stromů. Zdaleka tedy nestačí zajistit minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin. Mladé skupiny stromů jednak dokáží rychleji vyrovnávat případné disturbance (prolomení zápoje), jednak lépe odolávají větru než staré porostní části.

Zalesňování holin jinak

V tomto článku se zabývám zalesňovacími detaily jen jako příklady jeho hlavního obsahu, jímž jsou rámcová koncepční opatření při zalesňování holin. Tou základní koncepční myšlenkou je pěstební podřízenost geneticko­‑ekologickým základům zakládání smíšeného lesa napodobováním sukcese. To nejdůležitější, čím by měl lesní hospodář v tomto smyslu obohatit zalesňovací projekt pro každou holinu v hospodářském lese, je:

Syndikovat obsah

Creative Commons License
Přírodě blízké lesnictví, jejímž autorem je Milan Košulič, podléhá licenci Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česká republika.
Vytvořeno na základě tohoto díla: www.prirozenelesy.cz

Běží na Drupalu, open-source redakčním systému