Přípravné dřeviny

Po 2. sv. válce a ještě v 50. letech byly velkým problémem těžko zalesnitelné kalamitní holiny, nedostatek pracovních sil i sadebního materiálu. Pracovníci VÚLH v Opočně tenkrát věnovali mnoho pozornosti také použití přípravných dřevin na kalamitních holinách. Nabízím tři články Vladimíra Zakopala, naskenované ze starých ročníků LP. Informace jsou to natolik zajímavé, že mi snad prominete skenování z počmáraných originálů...

V tomto článku se zabývám zalesňovacími detaily jen jako příklady jeho hlavního obsahu, jímž jsou rámcová koncepční opatření při zalesňování holin. Tou základní koncepční myšlenkou je pěstební podřízenost geneticko­‑ekologickým základům zakládání smíšeného lesa napodobováním sukcese. To nejdůležitější, čím by měl lesní hospodář v tomto smyslu obohatit zalesňovací projekt pro každou holinu v hospodářském lese, je:

Zprávy o zalesňování holin bukem čtu často. Dokonce v tak renomovaných odborných časopisech jako je Lesnická práce a Lesu zdar. Vždy jsou bez odmítavého komentáře vydavatele. Ekologického lesníka z toho mrazí v zádech. Zdaleka nejde o malichernou věc, specialitu věčně rebelujících lesníků, sentimentalistů hledících bláznivě „daleko dopředu“. Ale nepředbíhejme.

Dnes každému vzdělanému lesníkovi netřeba vysvětlovat podstatu sukcese. Většina však o ní ví jen teoreticky, ačkoliv kolem jejích viditelných projevů chodíme v lesích denně. Nevzpomínám si, že bych kdy v naší literatuře četl o vědeckém šetření o sukcesi v ČR, kromě práce autorů PRACH - PYŠEK (1998) /1/. Proto jsem s potěšením uvítal zprávu z kolokvia o zkušenostech se zalesňováním kalamitních holin po vichřicích „Vivian“ a „Wiebke“ (1990) v SRN, a mezi tím i informaci o vědeckém šetření o sukcesi /2/, aby mohla být využita na kalamitních holinách po vichřici „Lothar“ z 26.12. 1999.